Poslední slanění říjen 2016

16. listopadu 2016

Poslední slanění říjen 2016

Abychom nelenili, rozhodli jsme se na podzim uspořádat pro STAŇáky rozloučení s lezeckou sezónou, jediný volný termín ukazoval na říjen- inu, co už, buďto zmokneme nebo umrzneme, každopádně zájem o tuto akci byl, tak jsme se rozhodli ji uspořádat stůj co stůj... Dali jsme si řádně do těla, procvičili základní metodiku, pobavili se, užili si skvělý víkend a snad založili tradici pro každoroční závěr lezecké sezóny.

Termín: 20.-23.10.2016
Počet STAŇáků: 20
Úkol: Rozloučit se s lezeckou sezónou, zopakovat teorii i praxi, vyřádit se na stěně i na skalách
Akce byla celá financovaná organizací STAN a všichni ji připravovali bez nároku na jakoukoli odměnu

PÁTEČNÍ NALEJVÁRNA - NATLUČEME SI DO HLAV, CO SE DO NÁS VEJDE!

... S blížícím se termínem konání posledního slanění nám meteorologové dopřávali čím dál horší předpověď počasí, na dotazy: "Co budeme dělat, když bude pršet?" Nezbývalo než odpovídat, že pršet nebude :-) A tak se i stalo! V páteční podvečer jsme se začali sjíždět z celé republiky na vnitřní lezecké stěně v SVČ Rýmařov, kde jsme začali trápit převážně své mozky při vázání uzlů, nácviku jištění spolulezce přes poloviční lodní uzel, slaňování a tak dále, vše v duchu toho, abychom mohli ráno vyrazit na Dobřečov - na skalíky.

Abychom toho neměli málo, každý nafasoval kus reepšňůry s návodem na uvázání oblíbeného "bambuláka" - zde se teprve lámal chleba a pro některé to bylo úkolem na celý večer :-D Šouvit nám zopakoval mnohou teorii - k uzlům, úvazkům, lezeckému železu i lanům, bezpečnosti, ukázky po domácku vyráběného lezeckého matroše, jak vypadají lana a smyce po zkouškách na trhačce, až nám z toho šla hlava kolem. Aby se nám lépe usínalo, pustili jsme si večer film Everest - kdo jej nezná, jedná se o příběh na základě pravdivých událostí, kdy několik členů expedice při výpravě na tuto horu zemře... Velmi motivační :-)

SOBOTA = KREV NÁM MRZNE, ALE RUCE SE PŘESTO POTÍ...

S úderem deváté ranní balíme matroš a dvěma dodávkami a jedním osobákem vyrážíme okupovat Dobřečov. Zde natahujeme několik cest, kde si můžou dvojice lézt dle chuti a přidáváme k tomu jednu specialitku - do Kostěje hážeme statiku, na které se můžou zahřát všichni, kdo se pustí do prusíkování... V ledové mlze se nějaký ten pohyb hodit určitě bude, některým se to zalíbí natolik, že při špekulování nad mnoha variantami stráví na laně i hodinu, další zkouší zakládání friendů a vklíněnců, které pak vlastní vahou testují... :-) Avšak musíme se po třech hodinách vrátit na Relaxu na oběd, trochu se zahřát, naplnit termosky a opět vyrazit! Nyní směr Rabštejn - lezecká vyšší dívčí. Na etapy se dopravíme až k hospodě a vyrážíme směr Květina, U Buku, Náměstíčko a okolní sektory.

Pod Květinou zřizujeme tábor - tj. vše zde vybalíme, nastrojíme se a následně upouštíme od záměru něco na Květinu lézt, jelikož nás přejícnost a slušnost některých "lezců" doprovázená komentáři směrem k naší skupině přesvědčuje, že v jejich společnosti trávit čas opravdu nechceme.. Tak přejdeme do cest U Buku a Třetí věž, kde nikoho naše metodika ani náš počet nepohoršují a zde se věnujeme různým cestám až téměř do západu slunce. Naštěstí na Rabštejn dobřečovská mlha nedorazila a užíváme si i trochu tepla a výhledů. Ještě před odchodem stihneme jištění letící pneumatiky a odjíždíme na večeři formou grilovačky na Relaxe.

Tím je ukončena oficiální část a večer i nedělní dopoledne tráví každý dle svého zájmu - procházkami po okolí, sledováním filmu Vertical limit, domotáváním bambuláků a rozprchem do všech koutů republiky...

Díky všem, kteří se akce zúčastnili, byli pohodáři, vydrželi zimu bez stížností a pomáhali nám s umýváním nádobí, stejně jako těm, kteří se podíleli na přípravách a vlastní realizaci, velké poděkování patří i vedení STANu, díky kterému celá tato akce proběhla pro účastníky zcela bezplatně a mohli se tak zdokonalit nejen v lezení, ale i v teorii a podívat se na Mekku moravských skal.

Těšíme se za rok zase na skalách!