Jirka Mádl a spol. na našich táborech

16. května 2009

Jirka Mádl a spol. na našich táborech

Herec Jirka Mádl, spisovatel Ondřej Neff, šermířské kluby Riegel a Basilard, modelka Petra Zajícová, 43. výsadkový prapor z Chrudimi, vojáci z 22. základny taktického letectva z Náměště nad Oslavou, záchranáři, policejní zásahová jednotka...Ty všechny a mnohé další jste mohli potkat na našich letních táborech díky projektu na kterém spolupracuje organizace STAN-Special Team for Adventure in Nature se známým scénáristou Alexanderem Lukešem a spisovatelem Davidem Laňkou

Fotogalerie

Host do domu

Jo, tak to se máme. Kdyby platilo staré "host do domu - bůh do domu" úplně doslovně, tak by bylo na Březový bohů snad víc jak ve starém Egyptě. Vlastně asi určitě víc. O dost. Vždyť těch hostí jsou takové záplavy, že několik stálých obyvatelů Březky trpí velice zvláštním druhem nepamatování si tváří. My si totiž někteří pamatujeme i tváře, které jsme v životě neviděli. Prostě nám je každý povědomý. Což se někdy vůbec, ale vůbec nemusí hodit. Například si tak sedíte pod pergolou u baru, počítáte si nějaké výsledky z nějaké hry a kolem projde nižší štíhlý mladík.. no.. mladíček… Zamyslíte se a pronesete větu, za kterou by vás mnozí kopli do holeně: "ten mi je taky nějaký povědomý…" a váš soused se vzápětí málem zadrhne svačinou. No… vážně, já to takhle jednou udělal. A když mi bylo řečeno, že onen jinoch je Jirka Mádl (ano… TEN Jirka Mádl…) a já se zeptal, kdože to je, tak se můj soused u stolu pod pergolou vedle baru zadrhnul doopravdy… Vlastně ne… on se pokusil zadrhnout mně. Jo.. Tak to bylo. A to vše jen proto, že moje znalosti současné mladé herecké filmové garnitury jsou nešťastně omezené a jako omluva mi neposloužil ani můj cizokrajný exotický původ (autor je ze Slovenska). Prostě člověk není zvyklý na to, že se po Březové potlouká Mádl, Neff, vojáci… No.. nebyl jediný ten Mádl. Ne tedy, že by všichni přijeli najednou.. to ne.. ale přijelo jich několik.. takovýchto hostí.

Očima táborníka

"Přijeli vojáci. Dokonce dvakrát! Nejdřív takoví, co nás nechali rozebírat zbraně a zase je skládat, nebo z nich dokonce i střílet! A věřte, nebo ne, to si šli vyzkoušet i někteří vedoucí. Taky něco bojových umění nám ukázali. Ne že by náš musadový Šudlik byl nějaké béčko nebo co… ale ti hoši taky věděli pár hezkých fintiček jak se ubránit. No… a pak jsme s nimi pokecali. O tom, jak se stát vojákem a co všechno to obnáší. Jako jo.. ne, že by řekli něco, co člověk nenajde na internetu. Ale jak o tom vykládá někdo, kdo si tím sám prošel, je to takové… jiné…
Ti druzí vojáci nestříleli. Ti lezli. A jak lezli! Já bych řekl, že už vím, kdo trénoval Spidermana.Oni to totiž byli vojenští záchranáři. Tak nám ukazovali jak se zachraňuje. Taky potápěče dovezli a psovody s děsné chytrými psy, co našli každého… šikovní kluci a pejsci. Taky u toho nešťastného vlaku byli pomáhat, když se to stalo. A s nimi přijeli taky ostřelovači. Páni… ona ta bouchačka je větší než ve filmech. Nechali nás sáhnout si, seřizovat optiku… kromě střílení všechno. A hlavně nám všechno vysvětlili.

Ta modelka bouchačku neměla. Ale holkám to asi ani moc nevadilo… stejně poslouchaly a sledovaly všechno. Jak se k tomu dostala, co všechno dělala, kam do světa se dostala a taky o zajímavých známých lidech, které díky své práci poznala. Kdyby tak měly holky dávat pozor i ve škole, asi by učitelky museli studovat modeling, nebo by mohli učitelky dělat jen modelky. To by už ta bouchačka nechyběla ani klukům asi…

Ondřej Neff a taky policejní komando

Taky pan spisovatel přijel a dlouho nám vykládal jak se tvoří příběh. Teda… jak to on podal, tak to vypadalo, že to ani není tak těžké. Ale tolik knížek jako on, někteří z nás snad ani nepřečetli, natož aby je napsali. A jednou přifrčeli policajti. Takoví ti zakuklení. Na spoustě aut a s kupou věcí. Nejdřív pochytali ty zlé pány, co ukradli STANáckou škodovku (ale jenom jako..) a pak nám ukázali všechny své zbraně i výbavičku pro pyrotechnika. Tedy.. výbavičku… ten pán se v tom doluftunevyhoditelném obleku docela zapotil. Taky nás nechali si vyzkoušet takovou pyrotechnickou ruku, co dosáhne daleko. Oni ti pyrotechnici, když nemusí, tak k těm bombám asi taky moc blízko nelezou. A měli i potápěče a tento se dokonce i potopil a děcka v rybníce u břehu vystrašil. No.. a i tito nám ukazovali různé hmaty a chvaty. By mě zajímalo, jak by to dopadlo, kdyby se poprali s těma vojákama. Asi by vyhrál ten pyrotechnik. Ten oblek byl fakt tvrdý.

Jak se bojuje o život a o vteřiny

To podruhé, když nám tady houkali houkačky, tak to přijela sanitka. Ne, že by se někomu něco stalo, nebo co. Prostě přijeli, vyskládali z té sanitky všemožné zachraňovátka, o kterých pak dlouho mluvili. Možná by tak dlouho nemluvili, ale my jsme se jich hodně ptali. Všechno věděli. Fakt všechno. Pak nás do té sanitky normálně pustili na čumendo a některé věci jsme si vyzkoušeli sami na sobě. Takové ty nafukovací dlahy a nosítka. A několik holek dokonce v té sanitce povozili po louce. ty se měli…

Zvonění mečů a střelba z hákovice

A jednou ti lidi, co přišli na návštěvu, nepřinesli žádné pistole ani samopaly ale meče, sekyry a halapartny. Ono to bylo asi hlavně tím, že to nebyli žádní vojáci ani policajti, ale šermíři. Někteří od historického, někteří od sportovního šermu, ale věděli co s tím železem. Vysvětlili nám výhody a nevýhody všech těch zbraní, kdy se co používalo a jak se to používalo. Taky nás nechali jít se zbraněmi proti nim. No… nešlo to. Bylo to nefér, protože se bránili… A nakonec se z hákovnice střílelo. Ten plot, o který ta hákovnice byla zaháknutá se při těch výstřelech celý třásl a ten údržbář, co se pak byl podívat, jestli ten plot ještě drží, tak ten taky vypadal, že bude střílet…

Jirkix Mádlix v galské vesnici

Úplně na závěr léta přijel ten Jirka Mádl. Vlastně.. Jirkix Mádlix… jak by řekli děcka z Galského tábora, na jejichž divadelní díla se podíval. Taky že je pochválil. A ještě k tomu nám povykládal spoustu věcí. ne.. ne vtipné historky z natáčení. Ale všechny ty věci kolem toho. Jak k tomu polonáhodně přišel a proč stále ještě točí.. a tak… Dobře se s ním povídalo. Taky autogramy nám dal… tedy… mně ne… ale já jsem ho zapomněl poprosit a jeho to asi nenapadlo…

Poděkování...

Všechno toto se stalo díky projektu "Vyzkoušej si své povolání" a my chceme jménem našich táborníků (kteří se k tomu kvůli své vytíženosti v táborových příbězích často nedostali) poděkovat za návštěvu herci Jiřímu Mádlovi, spisovateli Ondřeji Neffovi, členům šermířských klubů Riegel a Basilard, modelce Petře Zajícové, pracovníkům Zdravotnické záchranné služby v Třebíči a záchranáři Ivanu Prchlíkovi, členům 43. výsadkového praporu z Chrudimi a Samostatné záchranné roty z Olomouce, členům policejní zásahové jednotky z Třebíče a vojákům z 22. základny letectva v Náměšti nad Oslavou. Taky pánům Alexandru Lukešovi a Davidu Laňkovi a všem, kteří se nějak podíleli na něčem tak zajímavém, patří náš dík. Těšíme se na další léto a nové návštěvy. Fakt… když zase přijede Jirka Mádl, už nebudu za hlupáka…

Sdělení:

Omlouváme se obyvatelům okolních vesnic, že díky výše popsaným událostem a navazujícímu programu, mohli upadnout do nejistoty, kde to vlastně žijí a v jaké době. S tímto ale nic neuděláme ani v roce 2009. Tábory budou totiž opět až neuvěřitelně opravdové... Ještě více se omlouváme houbařům a náhodným kolemjdoucím, pokud se najednou z ničeho nic ocitli v reálném středověku, nebo v něčem, co připomínalo akční film...holt pokud se jedná o tábory stan, nelze předpokládat, že se děti budou pouze válet u vody a hrát šiškovanou. Naše tábory jsou prostě krapet jiné. Chcete je prožít? Tak nevájte, zájem o naše tábory každým rokem prudce stoupá a počet míst je omezen.

Související odkazy, které doporučujeme vaší pozornosti: