Expedice se konala během prodlouženého květnového víkendu na rakouském pohoří Dachstein. Slunce se opíralo do nekonečných sněhových polí a pochod sněhem byl velmi unavující. Všichni účastníci si vyzkoušeli jištění na ledovci a z expedice si dovezli nepřeberné množství vzpomínek a dovedností.

.

Květnový Dachstein byl opravdovým potěšením pro opravdové příznivce opravdu aktivně stráveného času. Třídenní expedice byla náročnější než kterákoliv týdenní. Brzo ráno jsme se vydali na cestu, vrchol byl v mracích, tak jsme nevěděli, jak to tam asi vypadá. Cesta se nám pomalu ale jistě měnila z kamenité na sněhovou..Rozdílu jsme si všimli brzy, nohy nám začaly podkluzovat. Naším cílem prvního dne byla chat Adamek Hütte, což znamenalo asi 1200 metrů převýšení. Po několika hodinách a několika stech metrech jsme nevěděli, jestli ta chata opravdu existuje. Ale nakonec jsme ji našli. Zbytek dne jsme proleželi, prospali a provařili. Ráno jsme vstávali brzo, batohy jsme nechali na chatě a vyšli jsme vstříc vrcholu Hoher Dachstein 2995 m.n.m. Bohužel bylo sněhu mnoho, sil méně a času ještě poskromněji, nastoupali jsme ještě asi 400 metrů od chaty, poté jsme se však vrátili, protože bychom sestup za světla určitě nestihli a pohybovat se po tmě na ledovci se nám příliš nechtělo. Celou dobu expedice nám krásně svítilo sluníčko a všichni jeli domů ať již více, nebo méně opálení, všichni však nadšení z nebývalého zážitku a sportovního výkonu.